středa 11. února 2015

Paper mache - kamarád každého cosplayera



Dneska jsem si po nějaké době dala cosplay vyráběcí den (vím, že vám asi přijde, že nedělám nic jiného, než že vyrábím cosplaye, ale mám po zkouškovém a učení se snažím vyhýbat jak nejvíc to jde - rozumějte, dokud se učit nemusím, tak nebudu:D). Každopádně, dneska jsem si užila tu část výroby cosplaye, kterou mám absolutně nejradši a to práci s "paper mache". Je to levná a účinná technika na výrobu...snad úplně všech možných doplňků nejen ke cosplayi ale i třeba do bytu (když na youtube pohledáte, tak najdete videa lidí, co s pomocí této techniky (a samozřejmě ještě pár dalších postupů) vyrábí sochy všech možných tvarů. Ačkoliv jsem s touhle technikou pracovala už ve školce, dlouho jsem na ní zapomínala a teď je to nejenom můj nejmilejší způsob relaxace ale také základ pro většinu mých cosplayů. Abyste rozuměli - nedoporučuju paper mache na výrobu všeho a sám o sobě taky úplné zázraky neudělá, ale i tak mě překvapuje, že ho nepoužívá víc lidí. Vím, že tu v tomhle článku neučiním světový objev, ale možná tuhle techniku aspoň trochu připomenu nebo uvedu v podvědomí, protože podle mě se s ní dají dělat super věci.
P.S. Ještě než začneme se článkem, tak se chci omluvit za kvalitu fotek. Zapomněla jsem si přenastavit zdroj světla a proto je většina fotek taková depresivní a...a jedna fotka je brutálně mázlá, ale toho jsem si všimla až ve chvíli, kdy jsem už všechno uklidila a všechno měla hotové. A...pokud čekáte něco poetického, tak se asi nedočkáte. Je to článek v podstatě o ničem...jenom o jedné z nejzákladnějších technik, na které vlastně nic zvláštního není - jen jsem se chtěla podělit o pár svých poznatků.
                             
Co na paper mache potřebujete? V tom je to kouzlo - vlastně skoro nic. Zkoušela jsem zatím jenom dvě receptury paper mache - jednu s lepidlem a jednu s moukou. Nejenom, že mouková receptura je finančně příznivější (protože i obyčejné bílé lepidlo typu Hercules vás stojí kolem stovky za kelímek a na vytvoření roztoku jsem ho většinou vypotřebovala všechno), ale také rychle a lépe zasychala, lépe drží na různých materiálech a přijde mi, že i méně "vlní" papír. (I když je tu i možnost, že návody na lepidlovou recepturu z youtube byly prostě na prd)
Každopádně tady jsou přísady:
  • Voda
  • Mouka (hladká)
  • Sůl
  • Novinový papír
To zní pěkně jednoduše ne? Ještě se lehce vyjádřím k samotným surovinám a jejim poměrům. Mouku používám ze zásady hladkou mouku - nejsem jako Babica, takže jsem nezkoušela nahradit hladkou mouku polohrubou, pohankovou nebo kompotovaným ananasem. Tudíž nevím, jak je to s "roztokem" potom, ale hladká mouka mi dává největší smysl z toho důvodu, že během výroby se snažíme vytvořit co nehladší kapalinu bez zbytečných hrudek a mazlavosti.
Návod na smíchání na "namáčecí" roztok je fakt brnkačka: Do nějaké mističky nebo kelímku (doporučuju něco s vyšším okrajem, protože to budete důkladně promíchávat) si nasypte mouku, kterou zalijte vlažnou vodou v poměru 1:2 a do toho přidejte špetku soli. Sůl je opravdu důležitá, schválně jsem to zkusila jednou bez ní a celý výsledek se pak divně zvlnil, nafouknul a to ani nezmiňuju to, že to na cokoliv přichytit bylo docela peklíčko (což paper mache s trochou snahy dle mého napatláte na COKOLIV).Jediné, co si moc  nejsem jistá je to, jak by to fungovalo na kartonové části...jelikož i ty jsou samy o sobě papír, tak přikládat na ně další mokrý papír. to mi zní...no, ne moc dobře (ale jinak je to opravdu snad naplácatelné na všechno - povedlo se mi tím pokrýt mycí houbu - něco, co vám okamžitě vysaje veškerou tekutinu a je to vlastně jen díra vedle díry).

Takovou směs pak důkladně nejdřív rukou promíchejte, protože mouka se vám na dně s vodou změní v "blátíčko" které potřebujete co nejlépe rozmělnit ve vodě. I tak vám zřejmě zbydou malé hrudky, kterých se zbavíte s pomocí "šlehače" (mám jenom manuální a nepociťuji se nějak znevýhodněná:D). Vzniklá kapalina by měla být...přirovnala bych to k hrachové polévce z pytlíku do hrnečku. Je trochu hutnější než samotná voda, když si jí nalijete do dlaně, tak vám ihned neproteče mezi prsty, ale rozhodně to není jako kdybyste měli v ruce bramborovou kaši.

                            
Po několika použitích už zjistíte, co je moc vodové a kdy je naopak potřeba trochu vody dodat. Proč je konzistence tak důležitá? Když to bude moc "vodové", tak se vám to bude špatně přichytávat a to, co přilípnete bude de facto jenom mokrý papír, který vám neztvrdne , jenom se tak divně rozbředne a nakonec sice zatuhne, ale tak, že...je to pořád jenom malilinkato tvrdší papír. Naopak, když to s moukou přežene, udělají se vám na výrobku moukové hrudky, které budete horko těžko dostávat dolů (můžete to vidět na úvodním obrázku, kde jsou pak používané úplné zbytky moukové vody, kde už je víc mouky, než by mělo být. Nejenom, že papír pak už skoro nenasaje vodu, ale hmota je celkově těžší, papír se víc trhá...no prostě zlatá střední cesta.
Tak a teď, když už máme v mističce moukovo-vodový základ, můžeme se pustit do lepení! Natrhejte si na proužky novinový papír. Ne časopisový! Papír s lesklým povrchem hůř saje vodu a nepracuje se s ním tak snadno. Hádám, že jestli máte podobně aktivní babičku jako já, nebo alespoň sousedy, kteří nenávidí letáky ve schránkách, tak máte vystaráno. A i kdyby ne - koupit si Blesk, který konečně poslouží dobré věci taky není na škodu. Ale než papír na něco přilepíte, čtěte dále!
Vím, že to beru hodně na přeskáčku, ale teď bych se ráda dostala k tomu, k čemu je vlastně takhle technika dobrá (radši to řeknu už teď pro případ, že by nějaký aktivista už v průběhu čtení začal míchat a chtěl už už lepit. Paper mache se používá buďto jako zatvrzovací nebo jako uhlazovací vrstva. Nebo jako obojí v jednom. Bývá to jedna z prvních vrstev, takže po ní následuje ještě například pokrytí paper mache hmotou (na kterou musím ještě tu nejlepší recepturu vykoumat) nebo jinou hmotou, lepidlem atd. Protože i když se sebevíc snažíte a uhlazujete, budou místy nedokonalosti, přechody mezi jednotlivými vrstvami, hrbolky, zvlněný povrch. To není něco, na co chcete dát barvu a vyjít s tím do ulic. Ale je to něco, čím si zatvrdíte měkkou část cosplaye.
Jak vidíte tady, paper mache používám na tři druhy různých materiálů - izolační pěna,polystyren a karimatka (pod izolační pěnou je základ z karimatky opět obalený paper mache a díky tomu to celé drží relativně tvar. Proč tu paper mache používám?

  • Potřebuju skrýt vzduchové bublinky, které se vytvořily v izolační pěně. Asi i ten největší mistr to bez nich nezvládne a opravdu si neumím představit, že bych chodila po conu s "děrovanou částí kostýmu.
  • Musím zakrýt nerovnosti - jak na ořezávaném polystyrenu, kde mi sem tam kouká kulička, tak na samotné izolační pěně - paper mache bývá většinou taková záchrana, když někde něco uříznete moc(vždycky, VŽDYCKY), tak tady tomu můžete pár milimetrů přidat a pokud na ztvrdlý paper mache přidáte ještě něco, tak se vám většinou podaří odvrátit katastrofu(nebo jako v mým případě je dost možný, že vám z meče vznikne sekera...)
  • Skrývám přechody a díry v návrhu. Budu upřímná v tom, že ne vždycky se všechno povede navrhnout dokonale a bohužel u mě je to hodně často, ale ulalá...zázrak vody a mouky mě obyčejně zachrání!
  • Pokud se mi něco nedaří stoprocentně spojit (jako výše na fotce, kdy jsem nemohla použít tavnou pistoli a žádné jiné lepidlo nedrželo (což otřáslo mou nezlomnou vírou v kult tavné pistole), musím nahradit lepicí pásku právě paper machem. Když všechno správně navrstvíte, bude vám celý výrobek jako zázrakem po uschnutí držet pohromadě. Jen nezapomínejte, že to musíte udělat opravdu pořádně a snažit se pokrýt každou skulinu.
  • Chci mít něco, co se mi jen tak neprohne nebo nerozbije, když do mě na conu někdo naběhne (nebo mít něco tvrdýho, čím bych si mohla chránit svoje teritorium)
Tak a teď, když už snad všichni chápou, jak to funguje, můžu se pustit do další části o oblepování a sušení.
Každý proužek papíru nechte solidně promočit. Před tím, než ho položíte na požadovaný povrch, několikrát ho prsty zbavte přebytečné vody a mouky - nechcete,aby vám armor plaval nebo zbytečně nasákl vodu.Doporučuju vždy oblepit jen jednu stranu tak, abyste obalovaný předmět pokládali na suchou stranu (říkám to, protože jsem sama nedočkavé hovado, vždycky to oblepím celé a pak se mi celý kus cosplaye přichytí třeba ke stolu, nebo si z toho ten papír při obracení strhnu). Nedoporučuju dělat najednou víc jak dvě vrstvy. Zaprvé nevíte, jak se vám ty první vrstvy vyvedou (a tím pádem pak 10 vrstev už tuplem ne) a pak by vám to schlo asi měsíc. Taky musíte myslet na to, že s každou vrstvou přidáváte nějaký ten půl milimetr navíc, takže byste s tím, že budete paper mache používat, měli počítat už při návrzích. A hlavně byste měli počítat s tím, že to trvá. Opravdu. Na jeden z výše vyfocených "předloketníků" jsem potřebovala cca 2 hodiny(+ dalších x minut v následném procesu uhlazování atd). Jistě, jde to asi udělat rychleji, ale když už jendou dělám cosplay, co kterého jsem na látkách a jiných blbinách vložila tolik peněz, tak to nebudu dělat polovičatě a budu se věnovat každé skulince. Protože ta dlouhá a trpělivá práce na cosplayi se vám vrátí v kvalitě.
Pokud jste taky netrpěliví jako já, můžete začít produkt sušit fénem...ale i tak se budete muset překonat, protože moje zkušenost mi praví, že i když je výrobek suchý jak britský humor, tak mu pořád musíte dát nějaký čas na samo uschnutí. Pamatuju si na svoje první zklamání, když jsem takhle "vyfénovaný" produkt zkoušela a byl na stupnici tvrdosti asi jako perský koberec. O dva dny později,když jsem ho nechala prostě jen ležet ve skříni, by mohl řezat diamanty. Hlavně se ale nebojte, že jakmile vám to zatvrdne, tak už s tím nehnete. Když si v procesu všimnete, že vám někde odstává, není nic lehčího, než to přilípnout troškou mouky s vodou a solí:)

Takže si na konec stručně řekněme + a-

Plusy:
  • Je to levné
  • Je to jednoduché
  • Skvělý základ pro další práci
  • Záchrana pokud něco pokazíme
  • Možnost neustále upravovat (jde ořezat nebo naopak více uhladit)
  • Zatvrzuje a schovává nedokonalosti
Mínusy:
  • Nadělá se kolem toho hromada nepořádku
  • Je potřeba natrénovat si správnou hutnost mouky a vody
  • Trvá to relativně dlouho
  • Nejde to brát jako finální vrstvu nebo úpravu - musí následovat ještě něco dalšího
  • Pokud budete oblepovat houbu, asi ve vzteku vyvoláte nějaké prastaré pohanské božstvo
Nevím, jestli někomu někdy tenhle návod pomůže, ale docela mě to bavilo...kdyby o to byl zájem, klidně bych takových článků dělala víc:)

1 komentář:

  1. Zdravím, právě se chystám paper mache použít na montážní pěnu (Sonin etwahl) a jsem úplný nováček, takže jsi mi tímhle článkem dost pomohla :) Doufám, že se všechno vyvede a stane se to také mou oblíbenou technikou ^^

    OdpovědětVymazat